Jak namalovat sklo?

Pro mnoho lidí se může zdát, že malování skla a skleněných předmětů je velice obtížný úkol. Jak lze namalovat sklenici, když nemá žádnou barvu? Na tuto otázku se pokusím zodpovědět v následujícím článku. Tento návod vychází z koncepce A. Antonova a jeho lekce Jak maluji sklo a rovněž z mého vlastního pozorování a zkoumání obrazů starých mistrů. V podstatě malování skleněných objektů spočívá v zachycení všech světel a světelných odrazů např. na sklenici. Sklo je průhledné a průsvitné obvykle bez barvy či s barevným studeným nádechem. Na rozdíl od běžných předmětů, je dobré malovat sklo jednou vrstvou (bez podmalby) na dobře zaschlé pozadí. Vyžaduje to jistou a pevnou ruku, neboť malujete v podstatě způsobem Alla prima. Tímto způsobem se vám úspěšně podaří zachytit vlastnosti skla. Pokud si prohlédnete následující ukázky, můžete si všimnout, že sklenice na obrazech starých mistrů jsou namalovány jen několika tahy štětce, a přesto vytvářejí dokonalou iluzi křehkého skla.

Jak jíž bylo zmíněno v předchozím textu jedním z dobrých způsobů jak začít je malovat na dobře proschnuté hotové pozadí obrazu. Při malování jsem použil pruskou modř, neapolskou žluť, kadmium žluté tmavé a kremžskou bělobu. Nezapomeňte nejprve potřít obraz (respektive místo kde se bude nacházet váš předmět) lněným olejem.  Začneme tím, že slabou lazurní vrstvou namalujeme siluetu žádaného objektu (tento krok lze ovšem i vynechat). Tato silueta je nepatrně tmavší než pozadí obrazu. Použijte k malování namodralý nebo nazelenalý odstín. Tento odstín nám řekne, že sklo na obraze je studené a chladné. V následujících krocích definujeme slabou lazurní vrstvou tvar sklenice. Pouze při malování nejsvětlejších míst a světelných odrazů použijte impasto. Pro dokonalejší iluzi objemu jsem doplnil do sklenice červené víno. Rovněž mějte vždy na paměti, že světlo procházející skrze průsvitný předmět má na protilehlé straně teplejší nádech, než na straně přilehlé ke zdroji světla. Postup malby je znázorněn na obr. dole.