V první části návodu, jsme si vysvětlili nejúčinnější nástroj pro vytvoření iluze hloubky na obraze. Nicméně je třeba při vytváření nějakého výtvarného díla použít další prvky, které nám pomohou navodit dojmu trojrozměrného prostoru na plátně či papíře. Vedle základního a nejúčinnějšího kontrastu nám v zobrazení hloubky pomůže především známá perspektiva.

Nejjednodušší jednoúběžníková perspektiva nám říká, že objekty o ustupující do pozadí k horizontu se obecně zmenšují. Tento jev je nejsnadněji patrný na geometrických objektech, jako např. zdi domů, skříně, stoly atd. Rovněž lze velmi úspěšně tuto perspektivu využít i v krajinomalbě

O něco málo komplexnější dvojúběžníková perspektiva je rovněž dobrým nástrojem jak znázornit hloubku a naopak zároveň konkrétní bod objektu vystrčit do popředí.

Měřítko úzce souvisí s perspektivou. Dvě postavy o přibližně stejné velikosti budou v různých rovinách obrazu odlišně vysoké. Tento efekt lze např. využít v krajinomalbě. Porovnávejte skutečnou velikost objektů a pro dosažení dojmu hloubky jejich velikost upravujte.

V poslední části tohoto třídílného návodu si později vysvětlíme, jak lze využít další vizuální prvky k ztvárnění hloubky, jako například vržené stíny, ostré a jemné hrany atd.